Stěhování národů je významným obdobím, které kompletně přepíše dějiny Evropy. Pro Čechy je z tohoto období důležitá slovanská expanze z východu, která získá velmi rozsáhlou část Evropy a stane se jejím nejpočetnějším etnikem.
Život tehdejšího obyvatelstva značně změní morové epidemie v polovině čtrnáctého století, během niž zahyne polovina evropského obyvatelstva. Mor je zavlečen do Evropy z Krymu obchodními loděmi z italského Janova. Jeho původ byl zachycen v asijských stepích.
Zanikne mnoho vesnic a změní se sociální struktura obyvatelstva.
Během morových epidemií je časté napadání židovských sousedů. Ti totiž morem trpěli mnohem méně než křesťané. Byli izolováni v ghettech či v židovských čtvrtí měst. Navíc jim Tóra přikazovala rituální koupele před šábesem. Omýt si ruce vodou je Tórou ještě nařízeno těsně před vstupem do synagogy.
Pořádají se pogromy a židé jsou hromadně vykazování z měst. Usazují se v odlehlých částech země, hodně v pohraničí. Například vykázaní židé z Klatov najdou útočiště v šumavských horách. Židovské památky nejsou na Šumavě žádnou výjimkou.
Téměř u každé druhé vesničky naleznete zaniklý židovský hřbitůvek či dům, který dříve sloužil jako synagoga. Příkladem budiž např. Hartmanice.
Šumavské vesnice nejsou na tom tolik špatně jako jiná území. Osídlení je řídké, vesnice jsou malé a izolované od postiženějších obcí. Lidé jsou zde odjakživa zvyklí žít soběstačně. Navíc na rozdíl od měst mají přístup k čisté pramenité vodě. Mnohá stavení jsou na samotách.
Narůstá kriminalita a na českém území se formují skupinky lapků ze cvičených žoldáků. Ze složité společensko-politicko-náboženské situace vznikají husitské války, které zpečetí osud českého království na celé půl století. Mnoho vesnic i obcí končí vypálených a zpustošených.
Zdroj textu: Mgr. Lucie Hotová – historik