PIVOVARY V ČASE – KLATOVY | Mikroregion Šumava Západ

PIVOVARY V ČASE – KLATOVY

Pivovary v čase – Klatovy

Měšťanské pivovary

Počátky klatovského měšťanského pivovarnictví sahají do poslední čtvrtiny 13. století. Z historických dokumentů vyplývá, že ve městě ve středověku prokazatelně stálo 151 právovárečných domů a sladoven.

Časem se vaření piva koncentrovalo do dvou obecních pivovarů a to do původního klášterního pivovaru na Špitálském předměstí a tzv. Tomáškovského zvaného též „Na Hrbě“.

Postupně se zjišťovalo, že je třeba zřídit ještě další pivovar, kde by se připravovaly sváteční a doplňkové vary. Shromáždění klatovských právovárečných měšťanů proto na přelomu 17. a 18. století rozhodlo o vybudování dalšího městského pivovaru v šosovní vesnici Beňovy.

 

Růst poptávky po klatovském pivu předznamenal potřebu rozšíření stávajících provozů. V roce 1818 zakoupili právováreční měšťané část komplexu bývalého jezuitského semináře a postupně ho začali upravovat na nový velkokapacitní pivovar.

Plný provoz se zde spustil v roce 1893. Slávu klatovského chmelového moku z nového pivovaru pomáhal šířit tehdejší sládek Damas Hanuš. Roční výstav se pohyboval kolem 10.000 hl.

V létě 1948 došlo ke znárodnění klatovského měšťanského pivovaru a jeho začlenění do národního podniku Západočeské pivovary v Plzni. V březnu 1949 se zde uvařilo poslední pivo. Strojové vybavení bylo demontováno a odvezeno do vznikajícího pivovaru v Michalovcích na východním Slovensku. Do objektu bývalého měšťanského pivovaru se přesunula výroba sodové vody a limonády.

Dům, kde se vařilo poslední klatovské měšťanské pivo, stojí na rohu ulic Balbínova a Vančurova a nese čp. 57.


Církevní pivovary 

Ve městě pod Černou věží vařila po staletí chmelový mok i církev. První církevní pivovar zde zřídili křížovnící s červenou hvězdou na konci 13. století ve svém klášteře. Jeho konec a převedení na obecní pivovar způsobila husitská rebelie.

V 15. století vznikl při kostele Panny Marie farní pivovárek. Ten fungoval až do poloviny 16. století.

V 17. století se do pivovarnictví v prostorách tzv. Korálkovského dvora pustila i místní jezuitská kolej, která se vbrzku dostala do sporu s právovárečnými měšťany a řešila tento konflikt přesunutím vaření piva do získaného bývalého panského pivovaru v nedalekém Svrčovci.

Akciový pivovar 

Po uvolnění podmínek pro vznik nových pivovarů (viz výše) na jaře 1869 došlo v Klatovech k založení akciového pivovaru. V čele snah o zřízení nového typu pivovarského provozu stál paradoxně předseda shromáždění právovárečných měšťanů, tedy konkurence, Josef Král.

V květnu 1871 bylo avizováno vydání první edice akcií chystaného pivovaru. V lednu 1872 byla do obchodního rejstříku zapsána nová firma „První akciový pivovar v Klatovech“. Pro výstavbu podniku byl vybrán prostor u tzv. Boškovny čp. 108 na Vídeňském předměstí.

V lednu 1874 zde sládek Emanuel Anger uvařil první várku a v polovině března téhož roku byl nový pivovar slavnostně otevřen a představen veřejnosti.

Smělé plány však uvrhly firmu rychle do dluhů a pivovar zakoupil největší věřitel, pražská chmelařská firma M. H. Russ. Z akciového pivovaru se tak stal v roce 1876 „Ruský pivovar“. Průměrný výstav nového pivovaru se pohyboval kolem 15.000 hl.

V roce 1891 zakoupil tento podnik Salomon Löwy a firma potřetí měnila název. V obchodním rejstříku se objevil zápis Löwyův pivovar Klatovy“. Když v roce 1906 nastoupil do vedení firmy syn Salomona Löwyho František, rozhodl se tento mladík pro změnu svého příjmení a zároveň názvu firmy. Zrodil se tak Lannerův pivovar. Podnik relativně prosperoval, ovšem hospodářská krize na počátku 30. let 20. století předznamenala jeho pád. Na jaře 1933 se pivovar z části proměnil na prodejní sklad Prvního akciového pivovaru Plzeň.

V květnu 1939 se zde uvařila poslední várka piva a provoz se definitivně změnil na pouhou stáčírnu.

Budova bývalého akciového pivovaru stojí v Puškinově ulici v Klatovech a nese číslo popisné 135.

 

Zdroj textu: Jan Jirák – historik
Foto: Jiří Strašek, ŠumavaNet.CZ & další autoři
Zdroj textu: Jan Jirák – historik
Foto: Jiří Strašek, ŠumavaNet.CZ & další autoři